Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komunikace u dospělých klientů s poruchou autistického spektra a její systematická podpora
Růžová, Karolina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tématem této diplomové práce je komunikace u dospělých klientů s poruchou autistického spektra a její systematická podpora. Diplomová práce se sestává ze dvou hlavních částí: části teoretické a části praktické. Teoretická část je pak dále členěna do čtyř kapitol, jež vymezují základný pojmy týkající se poruch autistického spektra a komunikace. Poruchy autistického spektra jsou v těchto kapitolách rozebírány z hlediska historického vývoje, etiologie, klasifikace i symptomatologie a také s ohledem na projevy PAS v dospělosti. Kapitoly týkající se komunikace nejprve vymezují komunikaci samotnou a důležité pojmy s ní spojené, dále se pak věnují popisu specifických abnormalit, které se vyskytují v komunikaci osob s poruchou autistického spektra a představují možnosti podpory, jež je možné u komunikace s osobami s PAS použít. Praktická část je pak pojata jako kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem je popsat komunikaci osob s poruchou autistického spektra, ukázat její specifika a popsat intervenci, která byla u jednotlivých subjektů zavedena. V souladu s hlavním cílem jsou stanoveny dílčí cíle a výzkumné otázky. V rámci výzkumné části je pak charakterizováno zařízení, ve kterém se výzkum odehrává, a jsou zpracovány případové studie pěti dospělých osob s diagnózou PAS. V závěru jsou shrnuty výsledky...
Kvalita života osob s mentální retardací v kontextu transformace sociálních služeb
Skořepová, Romana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se nazývá: Kvalita života osob s mentální retardací v kontextu transformace sociální služby. Cílem mé práce bylo stručně popsat proces, historii, vývoj a rizika transformace sociálních služeb v České republice. Cílem práce nebyla analýza transformace sociálních služeb v České republice v celé její šíři. Zaměřila jsem se pouze na organizaci Nalžovický zámek, poskytovatel sociálních služeb, ve kterém transformace probíhá od roku 2013. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak uživatelé sociální služby chráněného bydlení vnímají význam této služby, vzhledem k jejich kvalitě života. K dílčím cílům mé práce patří teoretický základ zabývající se tématy mentální retardace, sociální služby, ústavní péče. Cílem mé práce nebyl reprezentativní výzkum ani vědecká analýza dat. Informace jsem čerpala především z odborných knih a webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Ke zjištění hlavního cíle práce jsem použila metodu - narativní rozhovor. Práce je rozdělená na 6 kapitol. Za nejdůležitější považuji kapitolu pět, ve které uvádím výsledky šetření. Je patrné, že uživatelky služby chráněné bydlení vnímají tuto službu velmi kladně a jsou spokojené. Uvědomují si nové možnosti vhledem k jejich kvalitě života.
Aktivní trávení času u osob s mentálním postižením: případové studie klientů chráněného bydlení
Pěnková, Michaela ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na aktivní trávení času u osob s mentálním postižením, kteří jsou uživateli chráněného bydlení. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to na část teoretickou a část praktickou. První kapitola teoretické části definuje mentální postižení, předkládá klasifikaci mentální retardace a také se zaměřuje na etiologii mentálního postižení. Druhá kapitola se zaměřuje na období dospělosti, rozdělení jednotlivých etap období dospělosti a jejich charakteristiku, dále uvádí období dospělosti u osob s mentálním postižením a psychické zvláštnosti osob s mentálním postižením. Třetí kapitola charakterizuje sociální službu chráněné bydlení a zároveň jsou shrnuty další možnosti bydlení pro osoby s mentálním postižením. Čtvrtá kapitola vymezuje pojem volný čas a zabývá se problematikou trávení volného času u osob s mentálním postižením. Praktická část je realizována jako kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byla využita metoda rozhovoru. Rozhovory probíhaly s uživateli chráněného bydlení a osobní asistentkou téhož chráněného bydlení. Cílem výzkumné části je zjistit, jak uživatelé chráněného bydlení tráví svůj čas. Za tímto účelem byly vytvořeny výzkumné otázky zaměřené především na typ volnočasových aktivit. Na základě informací získaných z rozhovorů s uživateli a asistentkou jsou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.